Celovečerní distribuční dokumentární film o tom nejlepším z českého grafického designu

Americký sběratel Nicho Lowry v New Yorku narazí na Sutnarovo dílo a po krátké reminiscenci největších inspiračních zdrojů, kterými pro něj byli českoslovenští tvůrci, se vydává do Prahy zjistit, jak je na tom český design dnes. Po cestě vzpomíná na svůj vztah k Československu, které kdysi dávno navštívil.

Příjezd do Prahy mu přináší spíš rozčarování – městu vládne chaos stylů, vše je přesyceno reklamami. Slyšel ale, že současná mladá designérská scéna je nadějná, schází se proto s místními designéry, kteří mu zprostředkovávají setkání s historickými odkazy českého grafického designu a navnazují ho k pátrání po fragmentech, které ukazují, že tuzemská grafická tvorba je na tom vlastně velmi dobře.

Nicho se vydává na cestu po republice, při níž si ho jednotliví mladí průvodci předávají, a postupně navštěvuje nejen zásadní centra vzniku a uchování grafického designu, jakými jsou školy a muzea, ale setká se osobně (někdy jen v zastoupení mladých designérů či pomocí archivu) s některými legendami grafického designu. 

Pátrání je spíše intuitivní, neustále konfrontuje současnost se „zlatou“ minulostí a přitom nás postupně, nenásilně jakoby mimochodem zasvěcuje do základních dějin Česka. Pro příklad: Při pátrání po dějinách českých bankovek nevyhnutelně narážíme na jméno Alfonse Muchy, jako autora prvních litografií; ale pak diváka strhává proud dějinných zvratů, a tedy i nejrůznějších peripetií okupovaného a jinak zkoušeného národa, které se v důsledku vepisují i do historie stále se proměňujících státních cenin. Kromě ukázky konkrétních finančních artefaktů a představení jejich tvůrců si tak s určitou lehkostí objasňujeme i zásadní dějinné zvraty a jejich přímý důsledek na užitně-uměleckou tvorbu. 

Nicho tak postupně zjišťuje, jaký vliv měly dějiny Československa, země na průsečíku vlivů okolních evropských mocností, na vývoj veřejného prostoru, na vizuální identitu knih, časopisů, reklamy předmětů, předmětů denní potřeby jako jsou obaly, loga kaváren a obchodů, ale i státních symbolů a prvky politické komunikace. 

Začíná chápat jakou zásluhu měla na svébytném uměleckém projevu absolutní izolace celé země během čtyř dekád komunistické diktatury, kdy se do Česka nedostávaly inspirační zdroje, ale třeba ani technické prostředky.

Postupně se tak před divákem tvaruje obraz současné české reality – která se v prostředí po velkém třesku 90. let a znovunalezené svobody snaží nalézt zpět nějaký srozumitelný, moderní, ale přesto originální jazyk. 

Nicho poznává mladé nadějné tvůrce, objevuje první velké zahraniční úspěchy soudobých grafických designérů a uznává, že i dnes má tuzemská scéna co světu nabídnout.