Televizní cyklus

V Česku dosud nevznikl ucelený dokumentární cyklus o grafickém designu. Ten je přitom proslulý i v mezinárodním kontextu a může se chlubit řadou velmi respektovaných jmen, z nichž každé by vystačilo na vlastní dokumentární film.

Sedmidílný seriál v České televizi představí stoletou historii českého grafického designu, jeho vliv na společnost a každodenní roli ve světě.

V cyklu se objeví legendy grafického designu – např. Jan Solpera, Zdeněk Ziegler, Rostislav Vaněk, Clara Istlerová, Karel Haloun, Ota Karlas, Ivan Král, Milan Jaroš, Alan Záruba, František Štorm, Petr Babák, Radana Lencová, Jana Vahalíková, Marek Pistora, Robert V. Novák, Tomáš Brousil, Radek Sidun, Petra Dočekalová, Vojtěch Říha, Martin T. Pecina…

Aleš Najbrt jako vtipný moderátor, glosátor a zasvěcený průvodce patří ke špičce českých grafických designérů a navíc má bohaté herecké zkušenosti.

1. díl: Veřejný prostor, logo a vizuální smog

Jsme obklopeni písmem. Grafický design tvoří jednu z dominant veřejného prostoru a pomáhá člověku orientovat se na neznámých místech. První díl cyklu Identita ukáže, jakou proměnou česká sídla prošla v uplynulých sto letech, a jakou roli v jejich fungování sehrál grafický design a reklama. Divák se seznámí s termínem vizuální smog a o způsobech, jakým s ním současná města bojují. Publikum pozná tvůrce, kteří ovlivňují podobu veřejného prostoru: tento díl představí některé úspěšné realizace vizuální identity a orientačních systémů, jako Jiří Rathouský nebo Rostislav Vaněk.

Ikony pražského metra od Jiřího Rathouského

2. díl: Americký brouk – státnost, politika a propaganda

Grafický design po celé 20. století spoluvytvářel dějiny od státních symbolů, které tvoří jeden ze základních kamenů naší státnosti, po propagandu v temných dobách. Druhý díl cyklu seznámí diváka s vizuální podobou klíčových okamžiků našich dějin. Představíme plakáty z dramatických let 1918, 1968 a 1989, motivy z doby nacistické propagandy, socialistický realismus 50. let či bizarní normalizační tvorbu let 70. I v těžkých dobách ale žili a pracovali designéři, kteří prosadili unikátní projekty, jako byl bruselský styl na konci 50. let Publikum pozná přínos Vojtěcha Preissiga a Oldřicha Menharta pro českou kulturu. Součástí vizuální identity Česka jsou také logotypy státních institucí, nad jejichž rozkolísanou kvalitou se zamyslí profesionální designéři.

Plakát Vojtěcha Preissiga

3. díl: Český designér ve světě

Dnešní čeští designéři patří mezi světovou špičku, o čemž svědčí nesčetná ocenění, kteří si odnášejí z mezinárodních soutěží. Mladí čeští designéři se stali přirozenou součástí české „soft power“: čile komunikují se světem, vydávají úspěšné publikace, vyučují na školách v zahraničí a přednášejí na konferencích po celém světě. Současný český grafický design reprezentují ve světě především tvůrci písma, proto se na tuto oblast zaměří i třetí díl cyklu, divák tak pozná práci Františka Štorma, Tomáše Brousila, Veroniky Burian, Vojtěcha Říhy nebo Davida Březiny. Dokument připomene také Mezinárodní bienále grafického designu, které se v Česku koná od roku 1963 díky zakladateli Janu Rajlichovi st. Český grafický design se ale v zahraničí začal prosazovat už daleko dříve. Tento díl proto také připomene dílo Alfonse Muchy, Karla Teigeho či Ladislava Sutnara, který se ve Spojených státech proslavil natolik, že je považován za průkopníka moderní vizuální komunikace.

Poštovní známka od Alfonse Muchy

4. díl:  Každodennost – grafický design od rána do večera

Každý den od rána do večera jsme obklopeni tvorbou grafických designérů a typografů, přestože si to běžný člověk často ani neuvědomuje. Čtvrtý díl cyklu Identita připomene divákovi, co všechno vlastně je grafický design: od poštovních známek po obaly výrobků, od menu v restauraci po noviny a časopisy, od divadelního plakátu k televizní znělce. Na některá konkrétní díla, která se nám Čechům zapsala do paměti, se zaměříme podrobně, ať už půjde o bankovky Oldřicha Kulhánka či dílo Jana Solpery. V tomto díle představíme rozmanitou náplň práce grafického designéra i technologické změny, kterými tato profese v uplynulých sto letech prošla.

Bankovka z roku 1960

5. díl: Média v Česku – rotačky, vlny, zrnění

Média prošla ve 20. století zásadní proměnou. Co se však nezměnilo, je fakt, že jejich vizuální podobu určují grafičtí designéři. Pátý díl cyklu Identita představí proměnu vizuální kultury na příkladu historie českého filmového plakátu, který vždy reflektoval jak aktuální výtvarné trendy, tak politickou situaci v zemi. Divák se seznámí s dílem Zdeňka Zieglera, Karla Vacy nebo Milana Grygara. Zaměříme se i na tzv. schvalovací komise, které komplikovaly život designérům za socialismu. Divák se seznámí s vývojem tištěných periodik, především těch, která udávala směr. Na příkladu vizuálního stylu pro Českou televizi ukážeme, jak se dnes pracuje s identitou v moderním médiu.

Filmový plakát Zdeňka Zieglera

6. díl: Vzdělávání – od švabachu ke Comenii

Grafická tvorba formuje naši osobnost od dětství. Každý z nás si určitě vybaví svůj první slabikář a psací písmo, které se naučil v základní škole. Právě návrh nového vzoru pro výuku psaní – písmo Comenia Script – představí šestý díl cyklu Identia, nedávno vyvolal celospolečenskou debatu, ve které však většinou chyběly relevantní argumenty. Odborníci se také zaměří na knihy: jak na mimořádnou kvalitu prvorepublikových publikací, tak na ty současné, které získávají ocenění v soutěži Nejkrásnější české knihy. V Česku také déle než 100 let funguje síť středních a vysokých škol, které se grafickému designu věnují. S čím se tyto školy potýkají, jak se výuka mění a jaké šance mají absolventi, o tom promluví představitelé pražské VŠUP, brněnského VUT, plzeňské ZČU, ústecké UJEP či zlínské UTB a zástupci profesních organizací.

Slabikář s ilustracemi Oty Janečka

7. díl: Lidé a design – pájka a Comic Sans

Stejně tak, jako náš pohled na svět formuje kvalitní profesionální design, ovlivňuje nás i jeho pravý opak. Zjistíme jaký je vztah Čechů ke grafickému designu. Poslední díl série nabídne pohled na grafický design z druhé strany: na amatérskou designérskou tvořivost. Představíme specificky české sběratelské kuriozity od starých reklamních cedulí po lidové výšivky s radami pro hospodyňky. Abychom se věnovali i vážným tématům, připomeneme, že české turistické značení je dobrým příkladem funkčního grafického designu. A zhodnotíme fenomén samizdatu a ukážeme některé zapomenuté, ale každému dostupné reprodukční techniky.

Krabička zápalek jako sběratelský artefakt